1.kapitola Darkli a Lišák
17. listopadu 2011 v 8:46 | Wictorie Artic
|
příběh vlčích vojáků
Lišák se ráno probudil. Otevřel oči a viděl bílého vlka. Nebral ho na vědomí a znovu zavřel oči. Jakmile si to však uvědomil, prudce se posadil. Bílí vlk se tak lekl, že zakňučel. "Nevíš náhodou cestu k uprvhlickému táboru?" zeptal se bílý vlk. "Samozřejmě, že vím." usmál se Lišák tím svým frzým úsměvem. "Jen pojď, já ti to ukážu." skočil na kámen a otočil se na bílého vlka. "Co je?" zeptal se. "Bojíš se?" usmál se. "Jen nevím, komu mám věřit. A zvlášť nechci věřit nějakému vlkovi, který podle všeho žije v lese sám." odsekl. "A ty nejsi sám?" zasmál se Lišák. "Ano, ale jen teď. Vyhnali nás a musíme se skrývat. Myslím Rukuse."odvrátil hlavu kdesi do daleka. Lišák to pochpil. "Mně můžeš věřit, že ti nic neudělám, platí?" zeptal se. "Tak jo, jsem Darkli." představil se. "Nejsi náhodou bílý?" podezíral ho LIšák. "Ano, ale to jméno je jedno z nejposvátnějších jmen naší smečky.""Já jsem Lišák." představil se Lišák. "Jdem." zavelel. Darkli se za ním nejistě rozeběhl. "Jak je to odsud daleko?" zeptal se Darkli. "Den běhu." odpověděl Lišák. "Jezevec" slyšel Darkli Lišáka. "Cože zeptal se nechápavě. "Někde je tu jezevec." vysvětlil Lišák. "Já nic necítím." štěknul Darkli. "To musíš mít čich jako já. Jsi necítič. To si musím zapamatovat, Bělouši." zasmál se Lišák. Najednou skočil. V ruce držel jezevce. "Prosím, prosím. Pusťte ubohou matku, o které se musí postarat." žadonila jezevčice. Lišák ji pustil. "Také vím jaké to je nemít matku. Já ani nevím, kdo to byl." řekl smutně. Po chvilce už se zase tvářil jako...liška.
"Proč tam chceš vlastně jít?" zajímal se Lišák. "pro ten důvod, jaký mají všichni ostatní. Postavit se Rukusům. Stejně nemám, co ztratit." ochotně odpovídal Darkli. "Nejspíš půjdu s tebou. Naučím tě pak stopovat, Bělouši." šibalsky se na něj podíval. Darkli přikývl. Den ztrávili během a když slunce zapadalo za obzor byli už skoto tam. A když zapadlo úplně byli na místě. Setkali se tam s Raven, která je přibrala do smečky a pak už jen čekali, kdo přijde další. Přišel Luk šedivý, trochu hnědý vlk. Poté přišli sestry Aggi a Danita. O den později přišli dva. Chrick a Majo. Všechno to začalo Lišákem a Darklinem. V táboře zůstali týden a poté se chtěli dostat na sever. "Bude to dlouhá a nebezpečná cesta." upozornila je tiše Raven...
Zde hledá 